Ohlasy od mých čtenářů


Dnes jsem jedním dechem přečetla knihu Očarovaná. Úžasný zážitek. Děkuji.

Marcela Hrubá, leden 2017

 

Knihu Lovci lebek jsem měla velice rychle přečtenou, a bylo zajímavé zjistit jak to přibližně funguje u speciálních jednotek. Krytí a vzájemná důvěra jsou zde velice důležité. Vzhledem k tomu, že autorka spolupracovala s policistou předpokládám, že jde o tvrdou realitu a ne jen o fikci. Krátké kapitoly mi plně vyhovovaly.

Marselle, květen 2016

 

Předně musím ocenit odvahu, kterou prokázala Hana Hindrakova, když se rozhodla odskočit si od sve klasické tvorby románů z afrického prostredi, do akčního světa české policie, konkrétně zasahové jednotky s knihou Lovci lebek. Jistě k tomu přispělo spojeni se spolutvůrcem Johankem. Jejich odvaha pustit se na pole thrilleru v době, kdy česky knižní trh uz několik let ovládají podobné tituly, zejména ze severu Evropy, je chvalihodná. Pro českého čtenáře, je jiste osvěžující přečíst si knihu v oblíbeném čtivém formátu přímo z domácího prostředí. Nicméně v průběhu čtení jsem se neubránil jedné otázce, ktera se mi vkrádala na mysl "do jaké míry je popis postupu policie založeny na skutečnosti a do jake míry se jedná o čistou fikci?" Vzhledem k tomu, že spoluautorem je skutečný policista, tak se jedná patrně o reálný obraz. Coz bohužel není úplně veselé zjištění.
Co se tyče děje, tak příběh příjemně plyne a krátké kapitoly určitě přispívají spadu děje. Bohužel se mi nepodařilo se v průběhu čtení ztotožnit z žádnou z postav. Hlavní hrdina vlastně ani hrdinou neni. Je člověkem s klady i zápory. I kdyz jak postupně zjistíme, tak těch záporů je výrazně víc nez kladů... Ale dál uz prozrazovat nebudu.
Každopádně doporučuji tuto knihu k přečtení, co by zajímavý exkurz do prostredi české zásahové policejní jednotky. Kniha je hodně syrová a jeji děj stojí za přečtení.

Michal Křístek, květen 2016

 

Stručné a syrové čtení! Kniha Lovci lebek má svoje drsné kouzlo a kus tvrdé reality! Díky této knize jsem zavzpomínala na jednoho velmi blízkého člověka...

M. R., květen 2015

 

Očarovaná: Dobrá kniha, přečtená jedním dechem, nechybí v ní napětí, mystika, kouzla i romantika. Knihu doporučuji přečíst.
"Nenech stíny minulosti vstoupit do tvého života, nestarej se o to, co se ještě nestalo a každou další vteřinu považuj za vzácný dar, protože nikdy nevíš, kdy dohoří svíce tvého života."
Toto moudro pronesla čarodějka Malika a mě se velmi líbí, proto jsem se o něj s vámi podělila.

Alnahu, prosinec 2015

 

Očarovaná: Skvělá knížka přečtená jedním dechem, doufám, že autorka toho napíše víc a třeba navštívíme i další země.

Martinami, červenec 2015

 

Přečetla jsem Děti nikoho a Dobrovolnici. Musím říct, že mě to tak vtáhlo do děje, že jsem je přečetla během 3 dnů. Opravdu dramatické příběhy a často mi běhal mráz po zádech, jak ta Afrika může být tak krutá.

Monika Illichová, červen 2015

 

Očarovaná je kniha, která se čte lehce a snadno, byť jistě snadno nevznikala a její kořeny nejsou jistě vůbec jednoduché a byť nepopisuje žádné snadné věci. Je to kniha, která, když se začtete, tak vás uchopí a nepustí, dokud ji nepřečtete celou a věřte, že se čte jedním dechem. Je to kniha, která skrývá řadu více, či méně zjevných poselství a moudrostí a proto doporučuji nesetrvávat pouze v prvním čtenářském plánu snadného dobrodružného a kouzelného čtení. Je to kniha, která nabádá ke komunikaci, protože jen to co je vyřčené je zjevné a co je pojmenované, tak nepodléhá dojmům, které mohou mást a komplikovat třeba ty nejintimnější vztahy. Je to kniha o tom, že si nemusíme nést stále s sebou na zádech či v mysli „ranec plný (domnělé) viny“, ale že se od něj můžeme osvobodit (klidně s pomocí čar  kouzel, ale hlavně s notnou dávkou vlastní iniciativy). Je to kniha o tom, že tabu a „to o čem se nemluví“ může velmi komplikovat, třeba jinak čiré vztahy… Je to kniha o hledání, o hledání identity, o hledání sebe sama a v tom je knihou terapeutickou…. Je to kniha o víře, protože pokud je přítomna víra (třeba i v čáry a kouzla), potom jsou možné i nečekané cesty, posuny, vývoj a také řešení a možná i splněná přání a cíle. Je to kniha o tom, že někdy musí něco umřít, aby se mohlo něco (ne)čekaného a (ne)očekávaného zrodit a rozvinout. Je to kniha o kousku života v doslova jiném světě. Je to kniha o radosti, strachu, ztrátě i shledání a o lásce i bolesti. Je to opravdu kouzelná kniha. Je to kniha kterou mohu s radostí doporučit.

MUDr. Dušan Randák, květen 2015

 

Milá Hanko, dnes v noci tzv. Filipojakubské nebo-li čarodějnické jsem dočetla Vaši novou knihu "Očarovaná". Bylo zde spousta dojemných momentů a nečekaných zvratů, nechybělo napětí, tajemno - zkrátka velmi stylové pro čas, kdy jsem si četbu knihy dopřávala. Líbí se mi též Vaše charitativní činnost. Ze všeho nejvíce na mi ale na křtu této knihy líbil Váš malý Kája. Přeji Vám a Vaší rodině jen to nejlepší , ať kouzlo, které spolu máte trvá. Těším se na Vaši další literární činnost.

JB, duben 2015

 

Vaše další kniha Očarovaná se mi opět moc líbila a těším se na další Váš titul. Jen škoda, že napsání trvá dlouho a já to mám přelouskané do týdne.

Jiřina Kholová, březen 2015

 

Před pár dny jsem dočetla Vaši knihu Dobrovolnice a smekám před Vámi. Kniha má spád, nenudí, velmi dobře se čte a navíc otevírá ožehavá témata, před kterými bychom neměli zavírat oči. Už se těším na další knihy.

Daniela Mikešová, březen 2015

 

Včera jsem dočetla Vaši knihu Dobrovolnice, která byla krásně a výstižně napsaná...Strašně ráda čtu knihy o Africe, hlavně ty autobiografické....Od dětství mám sen se do Keni podívat...

Gábina Bartošová, leden 2015

 

Úžasné knihy, obě dvě (Karibu Keňa, Děti nikoho) mám doma a už jsem je přečetla. Jste výborná. Teď čtu od Vás Dobrovolnici, je to moc napínavé. Těším se na Vaše další knihy.

Klárka Bělková, leden 2015

 

K Vánocům jsem dostala Vaši knihu Dobrovolnice, přečetla jsem ji za dva dny a moc se mi líbila. Rozhodla jsem se Vám napsat a podpořit Vaši tvorbu, jen tak dál!!

S.Holmanová, leden 2015

 

Román Dobrovolnice není mým prvním dílem od Hanky Hindrákové, které znám. Již v při prvních pročtených kapitolách mi na mysli vytanulo- přichází další spisovatelka velikosti paní S.Monyové.
S jakou "lehkostí" ( možná trochu zkresleno pohledem člověka, jež si čte různé filosofické či psychologické texty) se řádky čtou, tím hlubší odkaz skrze ně přichází. Nazvala bych to, zde se "obyčejný" člověk možná poprvé setkává s uvědoměním, že nejsou jen kapři v českém rybníce, ale i blátivé osudy (ne)daleko odsud. Spisovatelka ve svém díle zprostředkovává mnohem víc než jen "knihu k přečtení" ve volném čase. Informuje nás s nenásilnou naléhavostí o dění v africké Keni, jež se nás najednou také dotýká.
Ráda podpořím i v budoucnu projekty s tím spojené. Velmi mnou pohnuly fotografie, které můžete shlédnout i vy na www.fair-ngo.eu.
Víc snad není třeba dodávat....

Jana Marie Jarolímková, listopad 2014

 

Přečetla jsem jedním dechem Vaši knihu "dobrovolnice". Byla jsem velice převapena s krásným a zajímavým a poutavým příběhem Amálky. Moc díky a jen tak dál.

Soňa Wdowková, srpen 2014

 

Vážená paní Hindráková, děkuji Vám za velmi hezké zážitky, které jste mi poskytla prostřednictvím napsání svých dvou knih: Děti nikoho a Dobrovolnice. Na stole už mám k přečtení připravenou i Karibu Keňa. Bylo to krásné počteníčko, které člověku navíc otevírá oči... Ať se Vám daří, těším se na Vaše další knihy a přeji hodně úspěchů ve Vaší bohulibé činnosti stran rozvoje venkova a zlepšení situace v zemích, které to očividně potřebují.

Petr Kalousek, červenec 2014

 

Moc se mi líbí Vaše knihy. Právě jsem dočetla knihu Děti nikoho a ráda bych se zeptala, jestli “David” opravdu napsal tu knihu a je možnost ji někde zakoupit? Budu moc ráda za tuto informaci.

Kateřina Rozsypalová, červen 2014

 

Gratuluji k dalšímu spisovatelskému počinu, Dobrovolnici jsem přečetla v jednom kuse. Máte neuvěřitelný talent na dialogy a posouvání děje. Asi byste byla i vynikající scénáristka.

Gita Fuchsová, červen 2014

 

Včera jsem dočetla Dobrovolnici a super. Četla jsem to 3 dny po chvílích, i při kojení, nemohla jsem se odtrhnout!

Radka Zachariášová, červen 2014

 

Vaše kniha se mi líbila - je čtivá bez hluchých míst a poučná pro život. Hodlám si zakoupit i druhou knihu z prostředí Afriky.

Klára Rulcová, květen 2014

 

Dobrý den, omlouvám se, že jsem Vás doposud neznala. Minulý týden jsem náhodou natrefila na Vaši knihu Dobrovolnice a hned jsem  si koupila i ostatní Vaše knihy a okamžitě jsem je přečetla. Krásné, milé, poutavé čtení. Miluji Afriku, tak jsem se ráda zasnila a vrátila se tam zpátky. Už jsem je rozpůjčovala kamarádkám, ať si taky přijdou na své.

Přeji Vám hodně sil a nápadů do psaní dalších knih, které už mi určitě neutečou.

Marie Šedivá, duben 2014

 

Dobrý den, Hanko, před pár dny jsem dočetla Vaši knížku Karibu Keňa. Doporučili mi ji v knihkupectví, když jsem jim říkala, co mám ráda.

Chtěla jsem za ni poděkovat. Mám malého syna a četla jsem ji ve chvílích, kdy jsem “ukradla” chvilku volna. Četla jsem moc hezky, přiznávám, že chvílema jsem měla i husí kůži. Držím Vám palce v dalším psaní a určitě si ráda přečtu další knížky a doporučím pro známé.

Helena Apjarová, duben 2014

 

Nedávno jsem přečetla Vaši knihu DOBROVOLNICE, kterou jste mně zaslala a musím říct, že jsem knihu přečetla jedním dechem (a to jak se tam objevil Trutnov, byl bonus aspoň pro mě jako Trutnovandu číst o ulicích kde denně chodím). Byla jsem domluvená s kamarádkou, která pracuje v Domově pro seniory v Trutnově, že přijdu na Vaše čtení ( a chtěla jsem se s Vámi i osobně setkám), ale i když pracuji pouze přes ulici, bohužel mě to pracovně nevyšlo. Kamarádka mě tam od Vás zakoupila knihu DĚTI NIKOHO, ale i tu jsem během týdne přečetla - byla úžasná. Obě knihy už jsem zapůjčila  kamarádkám. Chci poprosit zda bych si od Vás (nebo přes Vaši nadaci) mohla koupit Vaši další knihu KARIBU KEŇA. Předem moc děkuji  a přeji ještě hodně tak pěkných knih.

Jiřina Kholová, duben 2014

 

Další africký román Dobrovolnice jsem přečetla opět "jedním dechem". Afriku mám ve svém srdci a vždycky tam zůstane.

Dagmar Trnková, březen 2014

 

Afrika se mi také zavrtává pod kůži. Po přečtení posledního románu Dobrovolnice ještě víc.  Jsem na horách a právě jsem ji přečetla. Ještě teď si utírám slzy z očí. Kniha je od samého začátku velmi dobře čtivá a napínavá. Vůbec jsem z ní nemohla odtrhnout oči, dokavaď jsem nedočetla poslední řádek. Děkuji!!

Soňa Čapková, březen 2014

 

Knihu Děti nikoho jsem přečetla za 2 dny a nemohla jsem od ní odejít. Smutné, kruté a přitom tak skutečné. Tato kniha by se měla číst na všech školách. Mládež by si uvědomila, jak se má dobře.

Soňa K., březen 2014

 

Právě jsem dočetla román Dobrovolnice a je mi to docela líto. Příběh mě úplně pohltil. Ke konci jsem ji četla rychleji a rychleji, bušilo mi srdce a oči jsem měla plné slz. Už se těším na další knížku od Hanky. Škoda, že neumím anglicky, protože Keňa je země, kterou bych velmi ráda navštívila, ale právě tak, jak ji poznává Hanka Hindráková.

Radka Eflerová, březen 2014

 

Milá Haničko, ze všeho nejdřív bych Vám chtěla blahopřát k Vaší krásné a úspěšné literární činnosti. Včera jsem přečetla Váš nový román Dobrovolnice a jak jinak než opět jedním dechem. Opět jsem nadšená a tak jako předešlé knihy, budu doporučovat a půjčovat dál. Je opravdu znát, že Vám Keňa učarovala. S velikým citem popisované přírodní krásy i životní příběhy nejen hlavních hrdinů, které nejsou vždy šťastné, to si snad ani nejde vymýšlet. Knihy jsou velmi čtivé, napínavé a krásné také proto, že nakonec všechno dobře dopadne. A to je moc dobře, protože ošklivých věcí je v reálném životě víc než dost a je úplně jedno, na které části zeměkoule člověk žije. Ani si netroufám hodnotit, která kniha se mi nejvíc líbila, ale mám pocit, že první dvě byly jakoby volným pokračováním a po přečtení Dobrovolnice, to už si člověk málem připadá, že bude v Keni jako doma. Opravdu, krásné čtení ! Haničko, já Vám přeji, ať máte stále o čem psát,  protože my čtenáři se už teď těšíme na další knihu.

Marie Radová, únor 2014

 

Knihu Karibu Keňa jsem přečetla za 2 dny.  Bylo to super, nemohla jsem se odtrhnout, takže velká chvála autorce.

Radka Zachariášová, květen 2013

 

Knihu Karibu Keňa jsem přečetla jedním dechem. Bylo moc příjemné cestovat s Vaší hrdinkou po místech, které jsem také navštívila, tedy, kromě pralesa Kakamega, ten na mě ještě čeká.
Gratuluji Vám, kniha je velmi čtivá. Několikrát mě překvapilo, když došlo k dalšímu a dalšímu zvratu, když už jsem opravdu žádný nečekala.

Přeji Vám hodně nadšených čtenářů a hlavně nových témat, které se Vám podaří neméně poutavě zprostředkovat  ve svých dalších knihách.

Sylva Santarová, výkonná ředitelka Keňské centrály cestovního ruchu, duben 2013

 

Právě jsem dočetla Karibu Keňa a musím říct, že jsem ji zhltala jedním dechem. Skvělý příběh a taky kouzelná obálka. Fakt dobrá knížka! Teď se chystám na Děti nikoho. Přeji Vám hodně štěstí do další práce.

Anna Návratová, duben 2013

 

Musím Vám vyslovit uznání, kniha Děti nikoho je jednak čtivá, možná i díky zajímavému tématu, jednak se rozhodně nemusíte stydět za umělecké zpracování. Mám radost, že jedna z mých studentek je činná i na poli literárním, a doufám, že to není a nebude vaše kniha jediná, která se vám tak vydařila. Snad i další vaše díla budou stejně kvalitní a vyslouží si uznání a oblibu čtenářů. Až vám vyjde další kniha, myslím, že jste říkala někdy na jaře, budu ráda, když mi dáte vědět, abych si ji mohla koupit nejen pro sebe, ale také pro školu. Trochu se vámi přece jen chlubíme. Momentálně Děti nikoho zaujímají čestné místo ve vitríně s novinkami a je vám věnována kulturní nástěnka.

Lenka Musilová, březen 2013

 

Děti nikoho jsem přečetla během dne, nemohla jsem knihu odložit, opravdu pěkné, napínavé, zároveń velmi smutné. Hlasovala jsem pro autorčinu knihu - jako knihu roku na Databázi knih.  Budu se těšit na další počtení.

Květa, únor 2013

 

Velmi poutavá a poučná kniha, která vychází z autorčiny důkladné znalosti různých typických keňských prostředí. Čtenář tak poznává realitu různých vrstev současné keňské společnosti, a to velmi čtivým a napínavým způsobem. Je to jedna z mála knih, která pravdivě (byť s autorskou licencí) vypovídá o složitém vývoji ve společnosti, který je rozdílný od naší, ale o to více potřebný jej znát. Jsem velmi ráda za pozitivní vyznění celé knihy, neboť pozitivní vnímání Afriky a férový přístup k jejím problémům a hlavně férové spolupráce je základem změny obecného vnímání tohoto kontinentu, ne budoucnosti, ale přítomnosti.

Gita Fuchsová, bývalá velvyslankyně v Keni (2008-2011), leden 2013

 

Děti nikoho jsem přečetl během jedné noci. Je to dost drsný příběh (příběhy), ale stoprocentně uvěřitelný. Škoda, že autorka nepíše anglicky, už by asi měla bestseller.  Jediné, co mi tam trochu chybělo, bylo, jak se David konkrétně zbavil té lepidlové závislosti. Jinak ale fakt dobrý, už hodně dlouho jsem nedal knížku od první stránky do poslední přes noc.

Mimochodem, pořád jsem čekal, kdy se nějaký problém stane i Ericovi, resp. Joy nějak zneužije, okrade a ta se do gangu dostane opravdicky.

Taky bych až tak do dvou třetin knížky určitě nečekal, že může mít happy end:-).

Petr Kašík, leden 2013

 

Kniha se velmi dobře čte, je napsaná jednoduchým a srozumitelným jazykem. Nechybí napětí, které čtenáře žene kupředu. 

Skutečnost, že autorka zná a zabývá se společenskou problematikou Keni, zajišťuje příběhu věrohodnost. Získává si tak důvěru svých čtenářů, což je důležitá věc. Budu se k autorce vracet. Pro mě byla kniha velmi příjemná záležitost. Ráda jsem ji brala do ruky. Mohla být delší.  P. S.: Dobrá anotace také důležitá věc.

Renata Jilečková, leden 2013

 

V noci jsem nemohla usnout, tak jsem si vzala do ruky knihu Děti nikoho a začetla se do ní. Dočetla jsem ji nad ránem a mohu s radostí konstatovat, že jsem udělala velice dobře. Kniha zaujala hned na začátku. Silně strhující a vypovídající příběh dětí. Boj o přežití. Některá fakta jsou velmi smutná až drastická. Jenže taková je bohužel realita. Děkuji a moc chválím. Zaslouženě.

Soňa, leden 2013

 

Barvité popisy africké přírody a drsná pravidla ulice se prolínají Dětmi nikoho. Velmi čtivě zprostředkované, ne příliš známé, téma dětských gangů, zákonů ulice a života ve slumech velkých afrických měst.

Jana Dehner, leden 2013

 

Zrození, jídlo, sex, vztahy, smrt… Kniha vypráví úryvky z životů několika keňských dětí a jejich blízkých. Svižně, jednoduše, místy velmi naturalisticky. Bída, ale i prostá radost, láska a naděje. Příběhy jednotlivých hrdinů se nakonec protnou. Některé trochu nečekaně a všechny rychleji, než bych čekal. Stejně rychle přišel i konec knihy. Velké díky za hezkou četbu.

Jan Bensch, leden 2013

 

Knihu Děti nikoho jsem přečetl velice rychle. Je zajímavě psaná, napínavá a to prostředí v jednotlivých místech děje je velice věrně popsané. Nikdy jsem tam nebyl, ale podle popisu si to dovedu představit. Těším se na další knihu. 

Petr Ryboň, leden 2013


Do knihy Děti nikoho jsem nahlédla a nejraději bych už od ní nevstala... Příběh je tak silný, drsný i plný naděje, prožívala jsem všechny možné emoce a bylo mi líto, že je konec....děkuju. Přeji hodně dalších krásných románů.....

Jana Polcarová, leden 2013

 

Nejsem zdatný čtenář, ale knihu Děti nikoho jsem přečetla na dva dechy, první nadýchnutí ve vlaku, druhé následující den po práci. Dokonce i nejedna slzička ukápla. Je to knížka, kterou člověk musí dočíst rychle a když ji dočte, tak je mu líto, že je konec.

Kateřina Kubíková, prosinec 2012

 

Při čtení knihy jsem si dovedla živě představit postavy, které v ní vystupují. Děj není jednotvárný, byla jsem zvědavá, jak se daná situace vyvine. Věděla jsem, že je v knize zobrazen život v Africe z té horší stránky. Samotnou mě překvapilo, jak mě čtení knížky zasáhlo. Přečetla jsem asi 70 stránek a dál už jsem nemohla číst. Protože přece jenom jsem nebyla připravená na tak drastické osudy lidí. Po této pauze jsem knihu dočetla už velice rychle, protože jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne. Ráda si přečtu další knihu této autorky.

Jana Mezihoráková, prosinec 2012

 

Kniha "Děti nikoho" se mi líbila a měla jsem ji přečtenou za víkend. Je to kniha, která se čte dobře, má spád, pořád se v ní něco děje, tak se od ní těžko odchází. Příběhy lidí z různých sociálních vrstev v Nairobi jsou pěkně propojeny a líbilo se mi, že kniha popisuje delší časový úsek. Navíc mi dala určitou představu o životě v Africe, cítila jsem z toho tu opravdovost situací, které jsou tam asi velmi kruté, zvláště pro osiřelé děti a chudé vrstvy. I když se kniha nevyhýbá pravdě, tak není přehnaně brutální. 
Děkuji za zážitek ze čtení.

Jana Zapiorová, prosinec 2012

 

Kniha Děti nikoho je pro mě jedna z knih, které jsem přečetla na jedno "položení". Příběh dětí je popsaný poutavě velmi čtivou formou, a to i přes danou sociální problematiku příběhu. Již nyní se těším na březen, kdy má autorce vyjít další kniha.

Jana z Mělníku, prosinec 2012

 

Dnes jsem dočetla Vaši knížku a jsem ještě plná dojmů, které ve mně její obsah zanechal, chci Vám vyjádřit svůj obdiv a dík. Je to poutavá knížka s příhodným názvem, plná dramatických výpovědí. Věřím, že se stejným zaujetím a úspěchem budu číst i další Vaše knihy.

ZS, prosinec 2012